Petr Sláma: Origins

Thak, thaaak…..tohle bude asi nejtěžší stránka na sepsání vůbec. Napsat něco o mé maličkosti sám sebou….je to divný. Já moc nemám rád takové ty strukturované životopisy, takže to radši napíšu v souvislostech. A případná klíčová slova zvýrazním tučným písmem, takže ten, kdo nechce číst celek, může jen očima přeletět po tom důležitém.

Asi je nejlepší začít od začátku. Psal se rok 2006, Karel Gott vyhrál slavíka nad Petrem Kolářem, CzechTek probíhá poprvé bez konfliktů a já prvně vstupuji do fitka. Rok velkých změn! Aby bylo jasno, já nikdy nebýval veliký sportovec, fotbal mi byl cizí, florbal mě nebavil a více náš tělocvikář neuměl, takže jiné sporty jsem neměl možnost ozkoušet. Krom občasné návštěvy Sokola, lezení po stromě a zvláštního období, kdy jsem si myslel, že umím breakdance, jsem byl bez sportu. A ihned jak jsem vstoupil do fitka mě to praštilo…..Tak tohle NE! To mě nebaví. Nebyla to láska na první pohled. Bohužel. Z počátku jsme se po fitnesu plácali a dělali to, co ostatní. A hodně špatně. Takže to samozřejmě nemělo žádný efekt. Později se z toho stala spíš taková společenská událost, než sportovní výkon. A po půl roce byl konec.

Tou dobou jsem ale přičichl k bojovým sportům. Začalo to učením sebeobrany od kamaráda v sokolovně, uměl něco málo aikida a velice slušně kick-box. To mě přivedlo k dalšímu sportu a to čínskému boxu. Kdy jsme se scházeli s partou v jiné sokolovně a už pod profesionálnějším vedením jsme se učili správnou techniku a lehké nácviky sparingu. A odtud byl už jen krůček do sportovního oddílu fullcontactu.(kickboxu) Tady se člověk opravdu naučil dřít, tréninky byly tvrdé a sparingy nekompromisní. Z jednoho pohledu to byl velice špatně vedený oddíl, protože se nezaobíral tím, že něco nezvládáte nebo že vás někdo nekompromisně bije. Hráli to na to, že kdo chce, kousne to a slabší kusy odpadají. Mělo to své výsledky, ale spíše to bylo kontraproduktivní. Po nějaké(velmi krátké) době jsem se dostal i k zápasení ve fullcontactu. Opět byla praktikovaná metoda, hodit do vody a nechat plavat. Takže začátky byli krušné, ale i přes to se dařilo vozit nějaké ty medaile. Postupně jsem se propracoval do pozice, kdy jsem zaskakoval za trenéra, když nemohl na trénink. A tam to teprve přišlo! Vymýšlet trénink a sledovat, jak při něm ostatní trpí! To je ono, to chci dělat!….Ne, dělám si srandu, tohle je nesmysl nechat někoho trpět, je to nehumánní, eutanazie je lepší…..opět trapný vtip, pardon, už s tím skončím….Ale opravdu v ten moment jsem se našel, vymýšlet tréninky. Při tom se vzdělávat, co a jak kam zařadit, proč, atd….To bylo to co mě bavilo, získávat ty znalosti a předávat je jiným. TUTO bylo ono!(ano jsem z Plzně)

Poté roku 2010(Karel Gott opět nekompromisně drtí Petr Koláře) jsem opět plnohodnotně začal navštěvovat fitness(nebo spíš sklepní variantu našeho domu). Ne že bych v minulých letech do fitka nechodil, ale byl to opravdu hodně okrajový „sport“. Ale tentokrát, mě to nadchlo. Box už šel uplně stranou. Protože už jsem měl nějaké základní znalosti pohybů, uměl jsem se opravdu „zmáčknout“ při cvičení a měl jsem hlad po nových informacích. Díky této kombinaci se výsledky dostavovaly velice rychle, až tak, že mě podezřívali z užívání anabolik(a to bez jakékoliv srandy). Za necelý 3 měsíce se mi povedlo ze 75kg nabrat na 87kg a s minimální nárůstem tuku. Ach ty začátky, to to tělo reagovalo krásně! Poté mi samozřejmě sklepní fitness začal být malý a musel jsem jít do světa. Začal jsem tedy chodit do KWK Fitness a objevovat výhody veřejného fitka. Jednak mnohem více hraček na hraní a druhak maximální přísun informací. Ano, špatných, ale přece. V té době se můj hlad po informacích stále zvyšoval a pokud jsem nebyl ve fitku, tak jsem ležel v knížkách a na internetu a nasával všechno. Časem za mnou chodilo ve fitku hodně lidí s dotazy a žádostí o radu, dokonce i ti, kteří mě zprvu učili. Néé že bych byl nějaká extrémní korba, mohl jsem mít kolem 100kg, ale ruku na srdce, to už nebyla jen svalová hmota. Tou dobou můj kamarád dostal excelentní nápad, že se připravíme na závody v kulturistice. Takže s mými „dokonalými“ znalostmi jsme započali přípravu. V té době to nebyl takový byznys jako dnes. Informace nebyli žádné, trenéři věděli kulový a ani na všemocném internetu jste nenašli nic, krom naprosto šílené a hloupé superkompenzace. Takže z mých 100kg jsem sešel dolů na 78kg! Krása!(téma mojí přípravy by dalo na celovečerní film). Nicméně neocenitelná zkušenost. Jak s průběhem závodu, tak s tím, jak se závodník cítí a co prožívá. Navíc další facka v tom, že opravdu restrikce kalorii, kuře s rýží a sacharidové vlny nejsou značka ideál.

Po této zkušenosti jsem se nadále vzdělával spíše v oboru kulturistiky. A tehdy přišel nápad udělat si trenérský kurz. Stejně jsem polovinu času ve fitku trávil konzultací s někým, co a jak má dělat.

Trenérský kurz jsem absolvoval v Trenérské škole Pavla Provázka. Ne že by to bylo špatné, ale tam jsem pochopil, že opravdu za 14dní z vás profesionála neudělají. Sice se člověk naučil anatomii, ale to není všechno! Nicméně jsem se zde potkal s Petrem Weinlichem. Panem kulturistou. Nejde o to, že by mi předal nějaké know how, ale naučil mě o věcech přemýšlet v širším kontextu. Nikdy není jedna univerzální odpověď. Když nevíš, tak začni od začátku. A celkově se nad danou problematikou zamýšlet a ne jen mít nabiflované odpovědi. Velká životní rada, a ano klišovitě řečeno, opravdu mi změnila život!

Po absolvování kurzu jsem se necítil připraven, proto jsem neustále doma studoval. Ale něco ti řeknu, nic tě nenaučí tak, jako praxe. Sice jsem šel do práce plný znalostí, ale ty zkušenosti ze zákopů jsou nenahraditelné. Proto tvrdím, že dobrého trenéra dělají i zkušenosti s klienty. A za tím si stojím! Ono člověk může bý online trenér, ale když nikdy netrénoval lidi na živo, není schopen pak řešit individuální problémy. Neumí věci vysvětli tak aby je pochopil každý, protože na každého musíte jinak, atd…..

Nicméně, trochu zrychlíme, ve fitnessu jsem začal pracovat v roce 2012(král sesazen Tomášem Klusem) a za ta léta mi prošlo rukou stovky různých lidí, řešil jsem stovky různých problému, jak zdravotních, tak psychických, tak různé fyzické a sportovní požadavky, a takhle by se dalo pokračovat do nekonečna. Měl jsem k ruce velikou pomoc v podání výborného fyzioterapeuta Jiřího Bureše, se kterým jsme společně konzultovali veškeré postupy a společnými silami pomáhali lidem s různými problémy. Lidé si pak zvykli za mnou chodit s všelijakými zdravotními neduhy. Od různých zvláštních bolestí, až po ztráty citlivosti končetin. A já nové problémy mám rád. Moc rád.  Protože každý nový problém byla, a je výzva, která mě něco nového naučí.(to zní jak z debilního motivačního citátu, ale je to pravda) A tyhle zkušenosti pak aplikuji dále, pro rychlejší vyřešení dané situace.

Co se týče mé sportovní výkonnosti, od roku 2010 do roku 2016 jsem trénoval převážně kulturisticky. Poté jsem roku 2016(Karel Gott potupně poráží Tomáše Ortela) objevil vzpírání. Což je naprosto jiný sport než klasické cvičení. Nástroje jsou podobné, ale vzpěračské pohyby mají spíše blíž k principu sprintu než bicepsového zdvihu. A opět jsem se naprosto zamiloval! Šlo o to, že to bylo něco nového a přidalo mi to opět nový náhled na problematiku tréninku. Úplně jiné metody, způsoby, atd… Mohl jsem nahlédnout i do atletických tréninků. Samozřejmě to bych nebyl já, pokud by jsem nezačal opět závodit(ve vzpírání). Díky těmto zkušenostem jsem se naučil kombinovat klasické tréninkové metody s těmi méně tradičními, pro maximální efekt.

Tohle všechno tvoří celek, ne jen běh, sprint, skok nebo biceps s jednoručkou, či dřep a tah. Kombinace všeho tvoří silného, zdravého, všestranného člověka!

Ty jsi to dočetl/a až sem? Tak to čumím, slušná práce. Máš výdrž, něco v tobě bude!

Jen rychlá rekapitulace. Závodil jsem v:

• Fullcontact(kick-box)
• Kulturistika
• Strongman
• Vzpírání

Připravoval(nebo pomáhal s přípravou) závodníků a závodnic v:

• Hokej
• Fotbal
• Dračí lodě
• Kulturistika
• Vzpírání
• Horolezectví
• Paintball
• Maraton
• Ultramaraton
• Překážkové běhy(Sparťani, a jejich variace)
• Více si teď nevzpomenu

Pooperačně jsem pomáhal s:

• Koleno na všechny způsoby(vazy, menisky, atd…)
• Lokty
• Ramena
• Kotníky
• Páteř(vyhřezlé ploténky)

Něco málo certifikátů(co se mi povedlo najít ve skříni):

• Instruktor fitness (trenér 2. třídy) – Trenérská škola Pavla Provázka
• Cvičitel vzpírání (trenér 3. třídy) – Český svaz vzpírání
• Fundamentals of Designing Hypertrophy Programs – Poliquin Group
• Fundamentals of Designing Relative Strength Training Programs – Poliquin Group
• NEUROTYPING: THE FOUNDING PRINCIPLES – BALLISTIC ADVANCED TRAINING INSTITUTE
• NEUROTYPING: ASSESSMENT AND PROGRAM DESIGN – BALLISTIC ADVANCED TRAINING INSTITUTE
• NEUROTYPING: NUTRITION AND SUPPLEMENTATION – BALLISTIC ADVANCED TRAINING INSTITUTE
• Metabolické typy – Boris Orava
• Výživa – Boris Orava
• Mezinárodní konference Vzpírání a kondiční příprava v silových sportech – MUNI FSPS